MBA service, Ing. Lenka Išová

Oceňování podniků a ekonomické analýzy

 
Střekov v Ústí nad Labem

Pojmy

Pojem hodnota

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, pojem hodnota přesně nedefinoval. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platný od 1. 1. 2014, uvádí, že Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. [1] Tato definice hodnoty se svým obsahem rozchází jak s ekonomickou teorií, tak s obecně uznávanými oceňovacími standardy.

Česká národní banka uvádí k pojmu hodnota následující:
Obchodní zákoník i zákon o nabídkách převzetí používají pojem hodnota bez přesnějšího určení, jakou kategorii hodnoty měl zákonodárce na mysli. ČNB tento pojem chápe ve smyslu vymezení fair value v Mezinárodních účetních standardech (IAS 39, odst. 9) jako částku, za níž by bylo možné účastnický cenný papír směnit, a to při transakci mezi nezávislými, informovanými a ochotnými stranami. [2]

Oceňovací standardy pojem hodnota definují například jako penězi vyjádřený vztah mezi majetkem a těmi, kteří kupují, prodávají nebo užívají tento majetek. [3]

V souladu s Mezinárodními oceňovacími standardy (IVS) se pod pojmem tržní hodnota rozumí: odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. [4] Pojem tržní hodnoty předpokládá cenu sjednanou na volném a konkurenčním trhu.

Pro ocenění z pohledu konkrétního subjektu se zavedl pojem subjektivní hodnota, případně investiční hodnota. Mezinárodní oceňovací standard č. 2 ji definuje následovně: Investiční hodnota je hodnota majetku pro konkrétního investora nebo třídu investorů pro stanovené investiční cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem, skupinou investorů nebo jednotkou s určitými investičními cíly a/nebo kritérii. Investiční hodnota majetkového aktiva může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota tohoto majetkového aktiva. Termín investiční hodnota by neměl být zaměňován s tržní hodnotou investičního majetku. [5]

Hodnota využití (value in use) vyjadřuje hodnotu aktiva pro konkrétního vlastníka. Hodnota je výsledkem zapojení aktiva do konkrétní entity bez ohledu na nejvyšší a nejlepší využití či možný výnos realizovaný z prodeje tohoto aktiva.

Spravedlivá, přiměřená hodnota (fair value) řeší pozici kupujícího i prodávajícího, kteří nemají přístup na volný trh, avšak potřebují řešit problém hodnoty. Takováto situace nastává například pro ty, kteří se transakce účastní na základě nějakého smluvního dokumentu, např. společenské smlouvy nebo stanov. Pro pojem spravedlivá hodnota neexistuje všeobecně platná definice, avšak platí, že oceňovatel posuzuje pozici obou zúčastněných stran spravedlivě. [6]

Pokud není splněn předpoklad trvalé existence podniku, tzv. going concern princip, je základem hodnoty likvidační hodnota. Likvidační hodnotou se rozumí peněžní částka, kterou je majitel podniku nucen akceptovat a přijmout v případě, kdy se majetek musí prodat při časově omezené nabídce trhu.

Pojem cena

Ekonomická teorie uvádí, že cena je výrazem používaným pro požadovanou, skutečně placenou nebo nabízenou částku za zboží či službu, a tedy i za cenný papír, ať je zveřejněna nebo udržována v tajnosti. Cena se může odlišovat od tržní hodnoty vlivem mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího nebo vlivem zvláštní obliby. [7]

Odhadnutá tržní hodnota je pouze východiskem pro sjednání ceny transakce mezi zúčastněnými stranami.

Zákony platné po 1. 1. 2014 uvádějí následující:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

§ 492

  1. Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.
  2. Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci.

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách

§ 1

Předmět úpravy

  1. Cena je peněžní částka
    1. sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo
    2. určená podle zvláštního předpisu [8] k jiným účelům než k prodeji.

Pojem jmění

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

§ 495

Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

§ 502 Obchodní závod

Obchodní závod (dále jen "závod") je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Pojem cena podílu

Podle Zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, § 61 platilo, že se podíl oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak.

Od 1. ledna 2014 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích definuje cenu podílu následovně:

§ 91

  1. Cena podílu při postupu podle § 89 se určí na základě hodnoty majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, a to na základě posudku znalce jmenovaného na návrh ovládané osoby soudem (dále jen "hodnota závodu"). Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.

§ 133

Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Pokud v ocenění není možné zohlednit některá specifika podniku mající vliv na jeho hodnotu nebo pokud je třeba zjistit hodnotu určitého podílu, uplatňují se při ocenění diskonty nebo prémie. Diskonty a prémie jsou aplikovány buď na úrovni podniku jako celku nebo na úrovni akcionáře.

Diskont a prémii na obecné úrovni tedy můžeme definovat jako absolutní nebo relativní částku, která představuje změnu očekávaného rizika nebo užitku investora z titulu faktorů, které nebyly zahrnuty do výpočtu základní hodnoty, na niž se diskont aplikuje. [9]

Poznámky

  1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 492
  2. Česká národní banka, Informace ČNB k oceňování účastnických cenných papírů pro účely povinných nabídek převzetí, veřejných návrhů smlouvy a vytěsnění. (OCE), Verze 1.0, zveřejněno 16. 8. 2010
  3. Uniform Standards of Appraisal Practice 2002, Appraisal Standard Board 2002
  4. Komise pro cenné papíry, metodické pokyny pro Znalecké posudky pro účely povinných nabídek převzetí a veřejných návrhů smluv o koupi účastnických cenných papírů (ZNAL) 2004
  5. Uniform Standards of Appraisal Practice 2002, Appraisal Standard Board 2002
  6. Jaromír Hořejší, Horizonty, Čtvrtletník pro top management, KPMG ČR, 2005
  7. Viz např. také Miloš Mařík a kolektiv, Metody oceňování podniku, 2007, str. 21
  8. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
  9. Miloš Mařík a kolektiv, Metody oceňování podniku, 2007, str. 429